20 let EUROSOFTU: „Nikdy jsem nepřemýšlel o tom, že bych to vzdal.“
29. 1. 2026
EUROSOFT letos slaví 20 let své existence. Dvacet let růstu, změn, výzev, lidí a příběhů, které formovaly nejen firmu, ale i její kulturu. O tom, jak EUROSOFT vznikl, co bylo na začátku nejtěžší, na co je dnes nejvíc hrdý a kam chce firmu posunout dál, jsme si povídali s jejím zakladatelem a jednatelem Martinem Paškem.
Martine, letos slavíte 20 let EUROSOFTU. Jak vlastně celý příběh firmy začal?
Ve skutečnosti má ten příběh ještě delší kořeny – moje podnikání má zhruba třicetiletou historii. Začínal jsem jako programátor a PLC technik ve firmě Intersoft Automation. O deset let později mě tehdejší ředitel a spolumajitel Braňo Mozer požádal o pomoc.
Intersoft tehdy nebyl v dobré kondici, a tak vznikl nápad založit samostatnou firmu, do které by se postupně přesunula část lidí i zakázek. EUROSOFT vlastně vznikl z kamarádství a snahy pomoct člověku, kterého jsem si nesmírně vážil.
S jakou vizí jsi do toho šel?
Moje vize byla možná trochu netradiční. Viděl jsem, jak Braňo tráví 12–16 hodin denně v práci, a strašně mi záleželo na tom, aby firma lidem nebrala život. Chtěl jsem dokázat, že podnikání může fungovat jinak – že se dá vybudovat firma, která vás „neuvaří“, ale naopak vám dá prostor žít.
Co bylo na začátcích nejtěžší?
Jednoznačně peníze. Braňo tehdy žádný kapitál neměl a bylo potřeba dát všechno dohromady tak, aby firma měla rozumný základ. Já už tehdy měl vlastní firmu a kombinoval jsem IT se stavebnictvím – to je mimochodem něco, co mám v krvi od malička díky tátovi, který byl zedník.
Byly momenty, kdy jsi pochyboval, jestli to vyjde?
Ne, upřímně – nikdy. Byl jsem přesvědčený, že to vyjde. Intersoft měl úspěšnou historii, Braňo byl skvělý ředitel a já neměl důvod pochybovat o spolupráci. Šel jsem do toho s plnou odvahou.
Vzpomeneš si na první zakázku EUROSOFTU?
Ano, byla to firma ISIMAT a měla číslo zakázky 003 – schválně ne 001, aby to nevypadalo „začátečnicky“. Byl to můj úplně první zákazník, pro kterého jsem programoval už dřív, a dodnes k němu mám silný osobní vztah.
Jaké byly klíčové momenty v historii firmy?
Jednoznačně samotné založení firmy. Pak období kolem let 2011–2012, kdy jsme si museli přiznat, že lidem nerozumíme tak, jak jsme si mysleli. Absolvovali jsme zásadní školení managementu a změnili celý přístup k vedení firmy.
Rok 2012 byl přelomový – začali jsme budovat firmu na principech leadershipu, ne direktivního řízení. Nastavili jsme procesy, decentralizaci a firemní kulturu. Byly to krásné roky plné nadšení.
Na co jsi za těch 20 let nejvíc hrdý?
Na to, že mě nikdy ani nenapadlo to vzdát. Ani v krizích jsem neuvažoval o prodeji nebo konci. Vždycky jsem věřil, že to zvládneme – a vždycky se to potvrdilo.
Jak se EUROSOFT za ty roky změnil?
Na začátku jsme byli amatéři. Mysleli jsme si, že firmu lze vést selským rozumem bez právníků a systematického rozvoje lidí. Dnes fungujeme profesionálně – máme psychologické nástroje, pravidelnou zpětnou vazbu, sledujeme stav lidí i firmy. Posunuli jsme se od intuice k vědomému a profesionálnímu řízení.
Na webu mluvíte o lidskosti a slušnosti. Jak důležití jsou pro tebe lidé?
Zásadní. Lidi jsou pro mě všechno. Snažím se, aby byli spokojení nejen v práci, ale i doma. A oni to cítí – a vrací to zpátky firmě.
Čím je podle tebe EUROSOFT jiný než konkurence?
Motivací lidí. My nikoho „nekopeme do zadku“. Většina týmu je vnitřně motivovaná díky atmosféře a důvěře. A to je něco, co spousta firem nechápe – že to může fungovat i bez tlaku.
Udělal bys dnes něco jinak?
Ano. Víc bych důvěřoval právníkům. Lidi jsou nevyzpytatelní a je důležité mít věci právně ošetřené, i když si myslíte, že vztahy jsou pevné.
Co podle tebe pomohlo firmě vydržet tak dlouho?
Skvělí lidé. Vždycky jsem měl cit na výběr lidí – ne stoprocentní, ale velmi dobrý. Dnes nám pomáhají i profesionální nástroje, ale základ je pořád stejný: správní lidé.
Jaké jsou aktuální priority firmy?
Zajistit, aby firma fungovala i beze mě. Aby byla stabilní, samostatná a připravená na budoucnost – i generační.
Kam bys chtěl EUROSOFT posunout v dalších letech?
Růst ano, ale ne na úkor kultury. Chci, aby firma zůstala taková, jaká je dnes – jen větší.
Jakou roli budou hrát inovace a umělá inteligence?
Je to obrovská výzva. Máme šanci, ale i respekt. Důležité je držet krok s dobou a nebát se inovací.
Co tě po těch letech pořád baví?
Lidi.
Jakou radu bys dal svému já před 20 lety?
„Nebuď tak naivní, Martine.“
A na závěr – co bys chtěl vzkázat kolegům, zákazníkům a partnerům?
Mám vás rád. Jsem rád, že jsme spolu a že táhneme za jeden provaz. Zůstaňme lidmi i v těžkých chvílích a buďme na sebe hrdí.
